Pět pravidel pro začínající restauratéry

Pět pravidel pro začínající restauratéry

Malé odrůdy rajčat jsou tradičně nazývány „cherry“ (ale pozor! Nejsou to cherry rajčata, nýbrž rajčátka). Veškerá ostatní zelenina, která se vyznačuje podprůměrnou velikostí, potom hrdě nese označení baby. Baby karotku a baby špenát možná znáte, ale taková baby paprika, baby kukuřice nebo baby chřest už dávno rovněž nejsou žádnou výjimkou.

Jestli jsou zdrobněliny vaší srdeční záležitostí, pak navštivte libovolnou restauraci libovolné cenové kategorie v libovolném regionu napříč republikou a vaše srdce zaplesá.

Čeština totiž nechce zůstat pozadu. Vlastní alternativu k výrazům „cherry“ a „baby“ sice nemáme (proto se užívají v původním znění), zato máme celou řadu možností, jak si tento nedostatek vynahradit jinde. Díky nádherné plastičnosti českého jazyka se na stránkách jídelních lístků (pardon, meníček) můžeme setkat s poměrně širokým spektrem pozoruhodných nápadů.  Pokud byste náhodou uvažovali o založení vlastního restauratérského podniku, při sestavování nabídky se nezapomeňte držet následujících zásad:

Pravidlo číslo 1: Žádná část zvířecího těla nesmí být ponechána v původním znění.

Takže zapomeňte na žebro, stehno, prso nebo snad dokonce játra. To by přece nikdo nejedl! Místo toho hostům servírujeme kachní jatýrka, kuřecí prsíčka nebo křidýlka, hovězí líčka, jehněčí žebírka, a vepřovou kotletku či krkovičku. Ještě že ta kýtečka zatím odolává.

Pravidlo číslo 2: Cibule, hrách a fazole jsou sprostá slova.

Takže pro příště: pamatujte, že hrachová kaše se správně nazývá hráškové pyré, fazole jsou už navždy zásadně fazolky a s cibulí se můžete jít rovnou vycpat. Cibulka, to je přece to pravé ořechové! (Totiž oříškové).

Pravidlo číslo 3: Jak tam propašovat zeleninovou oblohu? 

Tradiční nešvar českých podniků, a sice „zeleninovou oblohou“, lze v menu rafinovaně zatajit. Salát už nikdy! Jestli chcete, aby si někdo objednal čerstvou zeleninu, zásadně tuto položku v menu uvádějte pod názvem salátek. Nejlépe, bude-li rajčátkový s opečenou slaninkou. To budou tržby!

Pravidlo číslo 4: Flákota je tabu.

Cílem je vyvolat v návštěvníkovi pocit, že toho vlastně moc nesnědl a může si objednat ještě další chod. Takže jakýkoliv masitý pokrm v jídelním lístku je třeba označit ji jako řízeček, bifteček, špízek, medailonek nebo tataráček. Jakákoliv jiná varianta s výjimkou slova steak je nepřípustná.

Pravidlo číslo 5: Jídla jen pro opravdové chlapy.

Česká kuchyně je známá jako těžká a ne zrovna snadno stravitelná. Tak proč ji trochu neodlehčit alespoň v názvu? Od teď už žádný bramborák, ale bramboráček. Žádný trojobal, ale těstíčko, případně krustička. Z vepřového kolene uděláme raději kolínko, co kdyby se mezi hosty vyskytl nějaký citlivý žaludek. Rizoto? Ale prosím vás, dnes se přece konzumuje už jen rizotko. A nezapomeňte, že takový dřevorubec, který celý den tvrdě pracuje, si nezaslouží nic jiného než gulášek podle dědečka hříbečka.

Až mu k tomu ponesete pivečko, nezapomeňte popřát dobrou chutičku!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *