Hnidopišský seznam pozoruhodných překladatelských úletů

Hnidopišský seznam pozoruhodných překladatelských úletů

Jen aby bylo pro začátek jasno: nejsem překladatel a své znalosti cizích jazyků bych označila za průměrně pokročilé. Tudíž jsem tím posledním, kdo by snad měl právo překladatele kritizovat…
Přesto (nebo že by právě proto?) se k pár takovým rýpnutím troufale odvážím.

Začarovaný kruh překladatelův

V překladové literatuře či filmech se opakovaně objevují slova, jejichž použití mi nepřestává vrtat hlavou. Nejde o to, že by tyto výrazy snad byly nesprávně gramaticky nebo dokonce významově, ale zkrátka se nepoužívají. Sice existují, jejich frekvence je však v běžné komunikaci naprosto minimální. Jak je tedy možné, že se k nim překladatelé neustále uchylují?

Důvody mohou být různé. V některých příkladech jde čistě o neznalost dané problematiky. To se dá pochopit, překladatel samozřejmě nemůže být odborník na veškeré vědecké obory – odborné termíny tedy často překládá úplně doslova, případně je naopak nepřeloží vůbec a dané slovo pouze počeští. (Zřejmě v domnění, že pokud o tom nic netuší on, pak totéž platí i pro čtenáře/diváky).

Proč by si měli překladatelé zopakovat chemii

Pak tu však máme slova, která přece jen zase tak odborná nejsou a jejich neznalost ze strany překladatele tudíž poukazuje spíše na jakousi lenost, případně nedovzdělanost. Jako by se neobtěžoval ani jediným mrknutím na internet, jestli náhodou pro něj neznámý výraz není ve skutečnosti všeobecně známým.

Typickým příkladem jsou třeba sacharidy. O těch snad už někdy slyšel úplně každý, ne? A přesto se znovu a znovu setkáváme s hrůzostrašně staročesky znějícím výrazem „uhlovodany“, případně (což nezní ani o trochu líp) „karbohydráty“. Jde pochopitelně o doslovný výraz anglického carbohydrates. Když napíšete karbohydrát, vypadá to samozřejmě odborněji. Jenže tenhle tajuplně a vědecky působící název ve skutečnosti neoznačuje nic jiného, než ty zmíněné sacharidy.

Podobným případem je výraz organický (vyskytuje se ve spojení s jídlem). Jedná se pochopitelně o doslovný překlad anglického organic, který v češtině zní tak nějak stylově a tajuplně. Není divu, že překladatelé chtějí tento dojem zachovat a proto nechávají postavy v knížce či hrdiny filmu živit se organickými jablky, aby čtenář získal dojem, že pojídají něco exkluzivního. Pravda je však taková, že žádné organické potraviny neexistují! Organická je v češtině pouze chemie. Slovo organic označuje něco, co všichni (tedy snad kromě překladatelů) dobře známe pod názvem biopotraviny.

Tohle se přece neříká!

A pak je tu druhá kategorie slov. To jsou výrazy, které se opakovaně točí ve filmech i knížkách a překladatelé jsou zkrátka líní použít jiné, přitom daleko vhodnější české ekvivalenty.
Typickým příkladem je výraz „dietní kola“. Jde sice o správný překlad výrazu Cola light, slyšeli jste však někdy někoho objednávat si k obědu dietní kolu? Ve skutečnosti se naprosto běžně (celkem paradoxně) používá stejný výraz jako v originále, tedy kola light (ještě častěji však Coca-cola, případně Pepsi).

A další příklad? Tady je. Slyšeli jste někdy někoho říkat, že vám pošle textovku? Pokud ano, tak asi zrovna dočetl nějakou knihu od anglického autora a ještě v něm dozníval její obsah, jinak si to nedokážu vysvětlit. Já osobně jsem si dlouho nebyla dokonce ani docela jistá, co přesně se pod pojmem textovka skrývá. Teprve nedávno jsem zjistila, že textovky posílám taky, a vlastně to děláme úplně všichni. Není to totiž nic jiného než zprávy, které běžně známe jako esemesky! „Textovka“ je jen doslovný překlad anglického slova text, který se u nás krátce užíval v době, kdy o nějakých mobilech zatím nikdo neslyšel a neznali jsme tudíž ani textovky, ani esemesky.  Od doby, kdy esemesky převládly, však není důvod zůstávat u textovek a mást tak digitálně nepolíbené čtenáře.

Ovšem, nic mi není!

Pokračujeme dál. Hlášku „nic mi není“ slýcháme z úst filmových postav velmi často. Ale jak často ji zaslechneme v běžném hovoru? Ještě nikdy se mi nestalo, že by na otázku „Jsi v pořádku?“ někdo reagoval tímto způsobem. Místo toho můžeme zaslechnout různé alternativy fráze „Jsem v pohodě“  (a pokud to situace dovolí, pak i něco ostřejšího). Je mi záhadou, kde se to „nic mi není“ vzalo, každopádně patří jen do úst herců. Patřit by tam však nemělo, protože překlad by měl pochopitelně respektovat typické fráze české, nikoliv anglické.

Podobná situace je u slova „zatraceně“. Ruku na srdce – znáte ve svém okolí někoho, kdo si běžně ulevuje tímto výrazem? Ano, občas z většiny z nás vypadnou věty typu „ta zatracená zelená snad nikdy nenaskočí“. Neřekneme však: „Zatraceně, kdy už ta zelená naskočí?“.
A podobně je na tom se svou frekvencí výraz „k čertu“, který přitom mají v takové oblibě literární postavy. V angličtině běžné (jedná se o původní výraz „hell„), v češtině důrazně doporučuji nahradit nějakou frekventovanější nadávkou.

Pro jiné příklady není třeba chodit daleko. Dlouho mi například trvalo, než jsem přišla na to, že když literární hrdina potřásl hlavou, neznamená to, že si potřebuje vyklepat lupy z vlasů (no uznejte, jaký jiný důvod by to mohlo mít?), ale dává tím najevo svůj nesouhlas, případně bezmoc. Neudělal totiž nic jiného, než že zavrtěl hlavou. Třebaže doslovný překlad originálního shake sb´s head skutečně zní „potřást“, v kontextu působí velmi zvláštně a je s podivem, že na tom překladatelům nepřipadá vůbec nic divného.

Blížíme se k závěru, který jsem si vyhradila pro slůvko ovšem. Nejčastěji jde o překlad anglického O.K., kterým se to všude jen hemží. Přeložit jej do češtiny není vůbec nic složitého – zcela správným ekvivalentem jsou běžné výrazy „dobře“, „jasně“, „určitě“, případně stejně jako v angličtině „ok“. Ovšem ovšem mezi ně rozhodně nepatří. Opět neznám nikoho, kdo by jej v běžném hovoru používal, pokud tedy nevolí záměrně sarkastický tón. Napadá mě snad jediný důvod, proč se ovšem objevuje tak často – začíná na O stejně jako OK, a přimhouříme-li oči (nebo spíše uši), pak i trochu podobně zní. Jinak je to ale další z těch, po kterém překladatelé sahají v bláhovém domnění, že se užívá dnes a denně. Omyl!

Příkladů takových překladatelských nedostatků by se samozřejmě dalo najít daleko více.
Jste také hnidopich a všimli jste si nějakého? Zanechte svůj postřeh v komentářích!

One thought on “Hnidopišský seznam pozoruhodných překladatelských úletů

  1. Mí oblíbenci jsou následně (žena počala a následně porodila), nicméně a pak – trochu jinak – přivlastňovací zájmena: dal si své nohy na stůl. Nabízí se otázka, mohl si dát nohy někoho jiného na stůl?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *