3 typické fenomény dnešních novin

3 typické fenomény dnešních novin

Máte stejně jako já někdy dojem, že zprávy v novinách, případně titulky na internetu, jsou stále stejné? Jako by se jejich autoři řídili jedním mustrem, který se neobávají používat pořád dokola. Velmi oblíbené jsou třeba následující „floskule“.

  1. Češi

To ne my, to Češi! Vypadá to, že novináři se za každou cenu chtějí distancovat od „svého“ národa. Představme si hypotetického čtenáře, který netuší, že čte české noviny. Musel by určitě nabýt dojmu, že se v nich píše o nějakém cizím národě, který s námi vlastně nemá nic společného.
Nesetkáme se s tvrzením, že „ani po 15 letech neumíme zipovat“, protože kdo by se k takovému ponižujícímu odhalení dobrovolně přihlásil, že? Místo toho se ve zprávách České televize dozvíme, že „Češi ani po 15 letech neumí zipovat“.
Jacísi Češi také třeba příliš topíutrácejí za šumivé víno, letos na Silvestra méně volali a hlavně mají ve srovnání s Evropou pořád nízké platy.

K tomu si dovolím připojit ještě jeden postřeh – Lidové noviny přinesly nedávno rozhovor s režisérem Jiřím Strachem (Anděl Páně). Na titulní straně jej inzerovaly takto: „Češi a Anděl Páně.“ Jiří Strach ale ví, že – ať se nám to líbí, nebo ne – jsme to my, „tihleti Češi“. A tak v rozhovoru říká: „Nejsme národ, který už pánaboha nepotřebuje“. Je to docela sympatické.

  1. Paní Marie a pan Jiří 

Nezáleží na tom, jestli se jmenují Marie nebo Jana, případně Jiří nebo Karel – jsou to představitelé fiktivních lidí, kteří mají čtenáři přiblížit „lidskou“ stránku věci. Není tedy divu, že tyto postavy nejčastěji vystupují v článcích na téma finanční podvody, zdravotní problémy, zkažená dovolená, nesmyslnost státní byrokracie… a obecně cokoliv dalšího, co má ve čtenářích probudit pocit ukřivdění. Velmi často se s nimi můžeme setkat i v televizním zpravodajství, tam jejich svědectví působí ještě autentičtěji.

Otázka zní – do jaké míry se těmto příběhům dá věřit? Opravdu existuje nějaká „paní Jana„, která bojuje s vážnou nemocí? A co taková „paní Milena„, která s manželem údajně prožila zmíněnou zkaženou dovolenou? Nebo zaměstnankyně mateřské školky, která nevyjde s penězi, jakási paní Sedláčková? Kapitolou samou pro sebe jsou pak srdcervoucí bulvární příběhy – jeden příklad za všechny.

Netvrdím samozřejmě, že tito lidé nemají skutečné předobrazy, mohli by to být třeba přátelé autora článku, kteří se mu svěřili se svými potížemi a dočkali se jejich zveřejnění. Osobně se však přikláním k názoru, že tyhle osoby jsou jen šikovně vycucané z prstu a mají jediný účel: zvýšit dojem autentičnosti.

  1. Připomeňte si

Na konci roku se s oblibou bilancuje. Pro novináře není lepší příležitosti, jak snadno a rychle vytvořit článek, který shrne události uplynulých dvanácti měsíců (a to samozřejmě v nejrůznějších oblastech od událostí, přes politiku, byznys, kulturu až po sport – jen aby těch článků náhodou nebylo náhodou málo).

O tom, jaká je skutečná zpravodajská hodnota těchto (laciných) kompilací, teď raději pomlčím. Soustřeďme se místo toho na klasický titulek, jakým jsou takové příspěvky označeny. A ten zní: připomeňte si, nejlépe velkými písmeny. (Když už ty bilanční články každý rok produkujeme jako přes kopírák, a to obsahem i tématem, tak už nemá smysl tu originalitu zachovat ani v titulku, že.)

Co všechno si tedy na konci prosince můžeme připomenout? Jistě tušíte – ano, jsou to tradiční variace témat „slavné osobnosti, které opustily tento svět, politické „vzestupy a pády“ roku, největší sportovní úspěchy, kulturní počiny, nejsledovanější světové události, fotografie, které „hýbaly světem“, změny v zákonech…“

Příležitost vracet se do minulosti se však naskýtá po celý rok, takže ve zbytku času se sice nebilancuje ten právě uplynulý, ale protože  všichni  máme samozřejmě spoustu času proklikávat se hlubinami archivů, proč si nepřipomenout třeba nejslavnější auta roku 1977? Pamětníci jistě ocení i předlistopadové reklamy, a když už jsme u toho, nesmíme zapomenout koneckonců ani to, co zažil Zdeněk Pohlreich. Tak příjemné vzpomínání!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *